Jmenuji se Mirek a fotografie mě učarovala natolik, že od okamžiku svého prvního fotoaparátu, jsem mířil a cvakal na všechno zajímavé, krásné, ale také zvláštní a poučné. V tomto oboru byl mým velikým vzorem můj otec, rovněž ryzí amatér, od kterého jsem se učil, kterému jsem naslouchal a kterého jsem obdivoval, respektoval a činím tak s velkou pokorou dodnes. Co se techniky týče, naše cesty se ubíraly stejným směrem a mířily daleko na východ, až se zastavily u naprosté špičky v tomto oboru, značky CANON. Přes modely zrcadlovek AT1, AV1 a AE1, jsme se „propašovali“ až k tehdy vlajkové lodi, modelu CANON A1 navíc s unikátním sklem Canon Lens FD 50mm 1:1,4 S.S.C. Vlastním jej dodnes a jelikož mám k němu za ta léta i citovou vazbu, zůstane navždy na čestném místě v mém malinkém domácím muzeu.
Této značce jsem zůstal věrný a dodnes se vláčím s mnohakilovou technikou po nejrůznějších akcích, prostředích i oblastech. A protože nechci skladovat snímky tzv. „v šuplíku“ rozhodl jsem se, že Vám je nabídnu a podělím se tak s Vámi o zajímavost a nevšednost okamžiků, zachycených na nich.
Vítejte v amatérském světě mých fotografií a pokud Vás některé fotografie zaujmou, zavolejte, napište. Rovněž děkuji za jakoukoliv odezvu a prosím pojďte dál …
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Jak napovídá úvodní snímek, jednalo se o podnik slavkovského motoklubu v čele s jeho prezidentem panem Markem. Atmosféra závodů byla výborná a díky burácení motorů silných aut na velké trati, se rajdři cítili tak trochu jako na velkých závodech. Ony to vlastně velké závody byly a díky krásnému jarnímu počasí si je všichni dosytosti užívali.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2014
  • 160 zobrazení
  • 0
  • 00
Jsem pamětník těch okamžiků, kdy hrála Zbrojovka prim, kdy hostila zahraniční mužstva v pohárových utkáních a kdy v ligovém ročníku 1977/1978 vyhrála mistrovský titul. Tehdy pod vedením legendy českého fotbalu, Josefa Masopusta a v čele s fotbalistou roku Karlem Kroupou. Atmosféra byla pokaždé bouřlivá, ale vždy férová a nesla se daleko od kotle na všechny strany do Brněnských ulic.
Po šesti letech jsem se vypravil za Lužánky, abych se podíval, jak si legendární fotbalový stadion vede. Z oficiální strany stavby mě přivítalo přísné oplocení a přehlídka funkčních visacích zámků. Přesto se našlo místo, kudy se dalo proniknout blíže.
Již před šesti lety mi bylo do pláče při pohledu na pustnoucí ochozy a ladem ležící hrací plochu. Přesto se tam tenkrát něco dělo, snad tam někdo možná i trénoval a proto ta zkáza nebyla tak výrazná. To, co jsem však spatřil nyní, je neuvěřitelné, katastrofální a jedním slovem řečeno džungle, možná i trestný čin. Ta hrůza je tak veliká a pohled tak strašlivý, že se mé tělo nezmohlo vůbec na nic, ani na husí kůži, ani na sebemenší náznak slzy, byť si momentální stav stadionu zaslouží proplakat hektolitry slz, prostě na nic!
Téhož odpoledne nakouklo přes mříže a ploty do kotle (spíše do zahrady nebo ještě lépe do bezdomoveckého doupěte) několik kolemjdoucích a všichni jednomyslně prohlašovali, že za tohle musí být přeci někdo odpovědný. A já přidávám, že za tohle už by měl mít někdo odsezeno alespoň třetinu z vyjímečného trestu vězení.
Ať už je to majetek soukromý nebo patří stadion městu, páni představitelé: „Styďte se a dobrovolně se prohlašte za hospodáře jako z prdu košile“. Vřele doporučuji přelézt v kterémkoliv místě zábradlí a na pár minut si sednout kamkoli do hlediště nebo do křoví na hrací ploše a jenom tiše koukat a vstřebávat tu strašlivou hrůzu. Věřte, stojí to zato!
Pro srovnání se můžete krátce vrátit k mému albu z února roku 2008 s názvem SLÁVA BRNĚNSKÝCH STADIONŮ a pak možná lépe pochopíte tu zkázu majetku.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2014
  • 78 zobrazení
  • 0
  • 00
Předchůdcem zámku Moravský Krumlov byl hrad, který sloužil pro stráž na obchodních stezkách a také jako centrum řemeslné výroby a obchodu. Hrad však vyhořel a byl úplně zničen následkem bojů mezi dvěma Přemyslovci. Na jeho místě byl zanedlouho postaven nový, tentokrát kamenný hrad. V době kdy jej drželi páni z Kravař se proměnil v luxusní středověké sídlo obehnané vodními příkopy. V 16. století se hrad začal přestavovat na renesanční čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím. Později přibyly i stáje se slunečními hodinami. Posledními majiteli byli Kinští, čímž také končí ta slavnější část existence krumlovského zámku.
Poté se stal zámek majetkem státu a úspěšné chátral. Tenkrát se v něm vystřídalo několik institucí, od dílen místního strojního učiliště, přes Závodní školu práce, až po Železniční stavitelství. Později zámek koupila do svého vlastnictví společnost INCHEBA. Nejslavnější ale byl krumlovský zámek díky expozici velkoprostorových obrazů od Alfonse Muchy – díky Slovanské epopeji. Stačilo, že se na ně jezdili dívat návštěvníci z dalekých krajů a nikomu pravděpodobně nedocházelo, že prostory kolem nich stále a stále chátrají. Jakoby zájem návštěvníků stačil a přitom se nevědomky čekalo, až se to pověstné mléko rozleje. A to se také stalo a všech 20 pláten s výjevy z historie českého národa a dalších slovanských národů, které malíř maloval celých 18 let, které byly monumentální, udivující a překrásné, bylo však krumlovskému zámku odebráno a odvezeno do Prahy.
Tímto okamžikem se zdá, že krumlovskému zámku odzvonilo nadobro, protože není třeba slov, není třeba nářků, je třeba se na zámek samotný vypravit, pouze se dívat okolo sebe, upřít zrak nejenom na celky, ale také na detaily a pak je více než jasné, že zkáza je nevyhnutelná…i když, místy jsou znát snahy o opravu (jedna ze slepých vstupních bran, část střechy), ale to je MÁLO a pravděpodobně i POZDĚ !
více  Zavřít popis alba 
  • 20.4.2014
  • 58 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 2.3.2014
  • 66 zobrazení
  • 0
  • 00
Ikdyž byla venku pořádná mlha, nedalo se nejít na chvíli ven, do pořírody. A když už se šlo ven do přírody, nedalo se nepověsit si na krk fotoaparát. I v mlze a pochmurném počasí se dá docela zajímavě vidět.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 4.1.2014
  • 73 zobrazení
  • 0
  • 1010
Autokemp OSIKA.
Bylo mi sedm, osm, možná devět let, když moji rodiče objevili, spíše náhodou a z nouze, rybník s aukokempem Osika, nedaleko Nové Bystřice na jindřichohradecku.
Tenkrát bývala léta a prázdniny jak mají být a Osika se pro nás stala na dalších asi sedm let tím nejideálnějším rájem stanování, koupání, dovádění a rybaření.
Doslova středem kempu vede úzkokolejná dráha, po které každý den několikrát projížděl vláček a protože jsme se, my rekreanti a on, pokaždé stoprocentně respektovali, nikdy se nestalo žádné neštěstí, alespoň v době, kdy jsme na Osiku jezdili se svými rodiči my. Vždy jsme ale vylovili z kapes svých tepláčků patrony do „poplašňáku“ a pečlivě je naskládali na kolejnice. Pod koly projíždějícího vláčku to střílelo jako ze samopalu, všichni se tím ohromně bavili a nikomu to vůbec nevadilo. Obzvlášť v podvečer jsme odskočili od svých ohníčků, abychom si zastříleli a opět se vrátili pochutnat si na opečených buřtících. Když jsem vzpomenul večerní ohníčky, nemohu se nezmínit o jedné věci, která k nim vždy neodmyslitelně patřila, a to o povoskovaných kelímcích od piva a limonád, které se v té době současně staly nejvyhledávanějším a také nejméně dostupným zbožím. Když se zadařilo, vlekli jsme ke svým stanům až dvoumetrové stohy těchto vzácných kalíšků a pokaždé, až do jejich přiložení, je velmi pečlivě střežili, neboť se táborem potulovali další jedinci, kteří na ně měli spadeno, přesně jako my. A přilehlé lesíky, co by zdroj dřeva? „Vylízané“ až do morku kosti, ani větévka, ani jehlička.
Osika byla také rájem rybářů a nejednou se stalo, že jsme po probuzení a vymotání hlav ze stanu spatřili naši maminku, kterak klečíce v trávě mordovala a čistila zlatavě třpytícího se kapra šupináče. Snad mohlo být tak osm hodin ráno. Ale to bylo pochutnáníčko a vůbec nikomu nevadilo, že to všechno se odehrávalo v pravé léto. A protože braly jako blbý, nebo to tatínek uměl, no to je jedno, hodně moc kaprů se tenkrát rozdalo po známých v kempu. O výtečných maminčiných knedlících s borůvkami, sypané tvarohem a lité Másílkem, bych mohl psát a psát, ale stačí jedno slovo VYNIKAJÍCÍ.
Ještě jednu vzpomínku bych vám rád přiblížil. V protilehlém lese na druhém břehu rybníka, byl kdysi, za nás, tábor nějaké vysoké školy, asi KU v Praze. Přes den se tam proháněli studentíci na kajacích, rychlých a štíhlých šípech, jak za doby indiánek...a večer co večer, s minutovou pravidelností švýcarských hodinek, se odsud do ztichlé přírody rozeznívaly tóny večerky, hrané kýmsi na trumpetu a oznamující konec dne. A těm tónům, které byly tiše neseny na mlhavém oparu nad hladinou rybníka, tenkrát se zatajeným dechem naslouchali úplně všichni, aby se pak na závěr této melodie, po jejím něžném odeznění, ozval ze všech stran potlesk, jako dík za překrásnou atmosféru. Dnes již tábor dávno neexistuje a připomíná ho pouze železná tabulka nyní značně zarostlá do kmenu stromu, na kterém tenkrát visela a tak označovala prostor tábora. Při troše štěstí byste ji tam možná našli i dnes.
Nyní je mi již pár roků přes padesát a ……. a zůstaly jen krásné vzpomínky.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.1.2014
  • 126 zobrazení
  • 2
  • 11
Sváteční den jsem využili, ostatně jako každý rok v tomto čase, k návštěvě podzimní Lednice, té kouzelné barevné pohádky. Tentokráte jsem navštívili i vystoupení sokolnické skupiny Zeyferus a konečně (!) jsme došli až k Janovu hradu.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 28.10.2013
  • 67 zobrazení
  • 0
  • 99
Město Mikulov, jeho zámek, náměstí i přilehlé uličky zůstávájí již po desetiletí a možná i staletí stejné. Přesto jsou pokaždé jiné a proto se na podzim vždy do Mikulova rádi vracíme.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2013
  • 45 zobrazení
  • 0
  • 00
Konečně krátký výlet na prígl...to bylo ještě za hezkého počasí a listí bylo taky dost.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 20.10.2013
  • 65 zobrazení
  • 1
  • 44
Již tradičně se tuto sobotu uskutečnil zajímavý závod motorek, zvaných fechtl. Ano, jel se opět Fechtl Cup ve Slavkovbě u Brna, jehož pořadatelem je tradičně MK Austerlitz. Jedinou letošní změnou byla skutečnosti, že se závod již nekonal na krosové trati u silničního obchvatu, ale nově se jel v uzavřeném areálu na samém okraji města. Déšť, který zkrápěl v míře vrchovaté celý areál o den dříve způsobil, že se stala na několika místech trať velmi zajímavou, až by se dalo říci na tyto stroje poměrně zákeřnou. Nakonec je jedno, kdo byl vítězem tohoto závodu, protože zde šlo především o skvělou zábavu a díky odpolednímu sluníčku lze říci, pěkné odpoledne, pěkné zvody, príma zábava.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.10.2013
  • 220 zobrazení
  • 0
  • 00
Po ranní mlze a rozpačitém vykukování, přeci jenom vysvitlo sluníčko a po celý závodní den bylo jeho krásnou součástí. Významnou motoristickou událost v tomto kraji si nenechalo ujít spousta vzácných hostů, např. páni šlechtici Černínové, pan Miroslav Felgr, skvělý to výrobce závodních motocyklů a majitel veleúspěšné závodní stáje FGR, současná naděje našeho motocyklového sportu mladý a dosud i vzrůstem malý Martin Gbelec, Marek Morávek, bývalý ministr průmyslu a celá řada dalších významných osobností. Úžasným slovem nás po celé dva dny provázel komentátor Václav Svoboda, ostřílený to borec i ze světa Moto GP. Jak by řekla moje babička: „Hubu nezavřel celé dva dny“. Díky jeho komentáři jsme se všichni dozvěděli spoustu nových skutečností nejen z dosavadní historie tohoto okruhu, ale také spoustu zajímavostí. Divácká kulisa byla vynikající, závody skvělé, tentokrát se jezdcům nepříjemnosti v podobě pádů vyhýbaly a tak jsme se všichni rozloučili s letošní závodní sezónou tím nejlepším způsobem a domů si odvezli krásné dojmy a zážitky.
A příští rok? Už 8. června a všichni tam budeme.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 128 zobrazení
  • 0
  • 00
Byla to ta nejsilnější kubatura tohoto víkendového ježdění a bylo určitě dobře, že ji pořadatelé do programu zařadili. Díky únikovým zónám v každé zatáčce (bohužel až na tu jednu za esíčkem, tam to šlo přímo do kostek) se nic vážného nestalo v případě, že se ne všech podařilo včas dobrzdit. A mohu Vás ujistit, že byli tací, kterým se to nedařilo skoro kolo co kolo, ale bylo se alespoň pořád na co dívat a jak říká Mirek Donutil: "Furt ve střehu". Chlapci, jste borci a klobouk dolů, určitě přijdu i příště :-).
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 52 zobrazení
  • 0
  • 00
Krásné závodění, krásné motorky, chvílemi jsem měl dojem, že jsem na dromu a nacházím se mezi rytíři z MOTO GP.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 61 zobrazení
  • 0
  • 00
A tak jedinou dívčí ozdůbkou nedělního závodu byla Terezka Poláková, která sice na své krásně bělostné Aprilce, v bělostné přilbičce a se svým neodolatelným jízdním stylem jezdila poslední, ale na závěr závodu sklidila od přítomných diváků neuvěřitelné ovace. A já osobně ji obdivuji, protože se stále pouští do nelítostného boje se svými jezdeckými kolegy a i když jí nedarují ani píď závodní trati, určitě ji mezi sebou mají moc rádi.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 92 zobrazení
  • 0
  • 00
Dlouho jsem přemýšlel, kam se půjdu na tento závod postavit. Vlastně by to bylo jedno, protože po celé délce trati a v každém jejím místě, tyto ostré stroje a rytíři sedící na nich, se pohybují doslova na hraně mezi jedu-kloužu-letím-válím se-bum bác a už ležím. Nakonec jsem si řekl, chlapče jdi do první zatáčky po startu, protože tam bude chtít být každý z nich první a tam to bude hóóódně vostrý. Bylo a chvílemi se mi tajil dech, co všechno musí vydržet pneumatiky, rámy a vůbec celá motorka při hraničních průjezdech touto pravou zatáčkou a taky to, jestli Ti jezdci mají vůbec v sobě něco, čemu se říká odborně nervy. Nerad bych někoho opomenul, skvělí byli všichni, ale pozorně se podívejte třeba na červenobílého Marka Červeného-st.č.45, černého Petra Homolu-st.č.2 nebo svítícího Martina Holoubka- st.č.84, ale i na všechny ostatní. Borci, jsem rád, že můžu stát a foťákem v příkopu u tratě, jenom se na Vás dívat a POUZE se nervovat, jestli Vás trefím nebo jestli mi prostě frnknete dřív, než se vzpamatuji.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 48 zobrazení
  • 0
  • 00
Začalo se přitvrzovat a to jak zvukem burácejících motorů, tak také ostrostí průjezdů zatáčkami. Možná byla jenom škoda, že do ostrého závodu nenastoupili všichni jezdci a chyběli Ti, kteří byli buďto zranění (Víťa Hatan, Ingolf Schmidt) nebo se na konci sobotního tréninku "vyváleli" a v neděli prostě nemohli (Michal Dokoupil) nebo prostě jenom nejeli (Veronika Hankocyová).
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 81 zobrazení
  • 0
  • 00
A bylo úplně jedno, že se současně jely tři objemové třídy od 250 do 500. Kluci se předháněli a v cíli bylo jenom ztěží poznat, kdo byl skutečně první. Jejich "roztříděním" při vyhlašování už bylo jasné kdo si co a za co odnese a zároveň to byla skvělá pozvánka na to, co mělo následovat.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2013
  • 44 zobrazení
  • 0
  • 00
Po „dlouhých“ patnácti letech se dočkal silniční okruh v Dymokurech své obnovené premiéry. Hned v úvodu bych rád vyslovil svůj obdiv a veliký dík celému realizačnímu týmu a především vedení závodu v čele s panem Petrem Civínem prezidentem RRC, kteří pro jeho uspořádání učinily neuvěřitelný kus práce. Velkou otázkou bylo počasí, od kterého se v této pokročilé roční době na závodní motocykly, už dá očekávat cokoli, velkou neznámou byli i diváci, příjdou po tolika letech nebo nepříjdou a rovněž povrch trati musel být po těch dlouhých letech tak trochu poopraven. A právě ten se stal zejména po úvodních sobotních trénincích tématem velké diskuze mezi samotnými jezdci a vedením závodu. Na mnoha místech se nový povrch drolil a uvolněné kamínky způsobovali jezdcům nemalé potíže. Nakonec se obě strany dohodly, že se bude v závodním víkendu pokračovat a všichni kdo jsme tam byli víme, že to bylo správné rozhodnutí. Sport je činnost, která někdy i zabolí a závodění na motorkách obzvlášť. Proto bych rád na tomto místě popřál těm skvělým chlapíkům, kteří se nemohli zúčastnit samotného nedělního závodu právě z důvodu nejtěsnější inspekce povrchu závodní tratě už při sobotních trénincích, aby se brzo uzdravili, aby dali do pořádku své závodní stroje a společně jsme se setkávali v příštím roce na závodech. O to větší škoda byla, že se jednalo o špičkové jezdce a zároveň garanty neuvěřitelné nedělní palby. Jenom namátkou budu některé z nich jmenovat, především se jedná v monech o Víťu Hatana se zlomenou rukou z prvního tréninku a Ingolfa Schmidta z Německa se zlomeným a operovaným kotníkem, ze 125GP nejrychlejší muž dopoledního tréninku Patrik Kolář se zlomeným a operovaným čtvrtým obratlem v pražské nemocnici a Dušan Novosad se zlomenou a operovanou pažní kostí v liberecké nemocnici.
Přesto jsme se protrénovali až do konce a mohli jsme se těšit na nedělní závody.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.10.2013
  • 113 zobrazení
  • 0
  • 00
Nedělní závody v jednotlivých kubaturách odsejpaly jaksepatří a opět se bylo na co dívat. I tentokrát jsme obdivovali třídu těch nejpoctivějších klasiků, která celý závodní den otevírala. Nově byla do sportovního programu zařazena třída čtyřstovek a byla to ta nejlepší pozvánka na tu opravdovou palbu, která se měla a taky rozpoutala v šestkách. Škoda jen, že domácí jezdec Olin Hanák nezúročil nejlepší postavení na startu a v obou závodech se umístil "až" na třetím místě. Ale i tak paráda, radost a obrovský obdiv nás všech přihlížejících. Skvělou tečkou za závodním víkendem, byla jízda sajdek. Prý to byla jízda pravidelnosti, no jak to ve skutečnosti bylo nevím, ale byla to pravidelná řezba v každém vinglu trati, na každém úseku okruhu a škoda jen, že se tento závod jel jenom na 20minut. Kdyby tam jezdily dosud, bylo by se pořád na co dívat :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2013
  • 141 zobrazení
  • 0
  • 00
Sobotní tréninkové jízdy byly poznamenány velmi proměnlivým počasím. Přesto každý ze zúčastněných jezdců si poctivě vyjel svoji pozici na startovním roštu nedělního závodu. Napínavou tečkou sobotního programu měl být rychlý závod šestistovek, který se ale pro začínající déšť těsně před jeho odmávnutím odvolal a přesunul na den následující. Škoda, ale bylo se na co těšit...
více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2013
  • 160 zobrazení
  • 0
  • 00
Návrat silné třídy s hvězdným obsazením. I když už nebylo moc o co hrát, na závodní trati to nebylo vůbec znát. Nelítostný boj Franty Loučky a Libora Kamenického toho byl zářným příkladem a nikdo z ostatních závodníků nezůstal pozadu. Všichni se těšíme do Kyjova.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2013
  • 77 zobrazení
  • 0
  • 00
Známé tváře, zvučná jména, krásné stroje. To je všechno to, co bylo zárukou nádherných závodů, v čele s Petrem Kunzem a Johannem Fürböckem a dalšími stálými harcovníky na úžasných Suzukách, Hondách, ale i Jawách.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2013
  • 148 zobrazení
  • 0
  • 00
I přes dvojí start této třídy, se bylo na co dívat. Tradiční výborné výkony stálých účastníků závodů, znamenaly ten pravý požitek pro všechny, kteří se v tuto slunečnou neděli přišli podívat.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2013
  • 67 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Jmenuji se Mirek a fotografie mě učarovala natolik, že od okamžiku svého prvního fotoaparátu, jsem mířil a cvakal na všechno zajímavé, krásné, ale také zvláštní a poučné. V tomto oboru byl mým velikým vzorem můj otec, rovněž ryzí amatér, od kterého jsem se učil, kterému jsem naslouchal a kterého jsem obdivoval, respektoval a činím tak s velkou pokorou dodnes. Co se techniky týče, naše cesty se ubíraly stejným směrem a mířily daleko na východ, až se zastavily u naprosté špičky v tomto oboru, značky CANON. Přes modely zrcadlovek AT1, AV1 a AE1, jsme se „propašovali“ až k tehdy vlajkové lodi, modelu CANON A1 navíc s unikátním sklem Canon Lens FD 50mm 1:1,4 S.S.C. Vlastním jej dodnes a jelikož mám k němu za ta léta i citovou vazbu, zůstane navždy na čestném místě v mém malinkém domácím muzeu.
Této značce jsem zůstal věrný a dodnes se vláčím s mnohakilovou technikou po nejrůznějších akcích, prostředích i oblastech. A protože nechci skladovat snímky tzv. „v šuplíku“ rozhodl jsem se, že Vám je nabídnu a podělím se tak s Vámi o zajímavost a nevšednost okamžiků, zachycených na nich.
Vítejte v amatérském světě mých fotografií a pokud Vás některé fotografie zaujmou, zavolejte, napište. Rovněž děkuji za jakoukoliv odezvu a prosím pojďte dál …

Adresa na Rajčeti

www.mmblack.rajce.idnes.cz

Aktivní od

22. července 2008

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

http://www.mirek-cerny.cz

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama